Jakub Prachař, Vojtěch Dyk: Srandičky? Tak ty vás brzy přejdou!

19. března 2010 v 16:39 |  Rozhovory
č1
Jsou kamarádi na život a na smrt. Hrají společně v kapele, v divadle i na kurtu. A občas se spolu líbají. Jakub ale nežárlí, když se Vojtěch ve svém novém filmu líbá se ženami.



Začalo to už cestou z divadla La Fabrika, kde právě zkoušeli. "Kde se máme sejít?" pídili se přes manažera. A pak se ukázalo, že si nepamatují ani čas schůzky, takže místo toho nakupují.. Z běhání po obchodech jim vyhládlo. Počkali na mě v pizzerii v centru Prahy nad talířem lasagní s hovězím ragú.

Co jste si koupili?
V: Nakupovali jsme věci pro kapelu a pro představení, které chystáme v La Fabrice. Podívejte - céčka (rozbaluje tašku)!
J: A já si vybral vibrátor.

Jak ho využijete?
J: Budu s ním hrát na xylofon, protože skvěle drží rytmus.

Nestyděl jste se, když jste si ho vybíral?
J: Vůbec ne, v sexshopu s námi byli ještě kamarádi z divadla.
V: Jakub si rovnou z tašky vybalil xylofon a začal na něj hrát tím robertkem.
J: Prodavačka nechápala, co to provádím. Divila se, že chceme nejlevnější model. "Ale pánové, to není moc kvalitní výrobek, je z tvrdého, na dotek nepříjemného materiálu," odrazovala nás.

Nakupujete společně i něco pro sebe?
V: Často.
J: Třeba vánoční dárky jsme nakupovali spolu. Když vás nic nenapadá, inspirujete se u toho druhého. Přítelkyním jsme oba pořídili tenisové výbavy.

Hrají teď spolu tenis?
V: Hrajeme ho všichni čtyři dohromady. Nevítězí ani Dykovi, ani Prachařovi. Zatím jsme si jen pinkali. Mou jedinou výhodou je, že mám dlouhé ruce, zatímco Markétka (herečka Markéta Frösslová - red. pozn.) tenis už hrála.
J:Martě (Martha Issová - red. pozn.) jde tenis také lépe. Když hraju proti ní, tak mě vždy vyklepne.

Jakube, s Martou Issovou jste si pořídili psa. Chodíte s ním na procházky?
J: Procházky moc nemusím. Co se týče venčení, nemám čisté svědomí. Teď v zimě jen vykouknu před dům. Marta se stará víc.

Vojto, dokázal byste pečovat o psa?
V: Stoprocentně, před dvěma měsíci mně umřel pes, kterého jsem měl třináct let. Čekám, až mi zrekonstuují byt a potom bych si chtěl pořídit dceru Kubovy Pipiny.
J: To je opravdu výborný nápad - zrekonstruovat si byt a pořídit si do něj štěně, které ti všechno rozkouše...

Kde jste se poznali?
J: Vzpomínám si, že na DAMU se na moji tehdejší holku díval, jako by ji chtěl sbalit. Na oplátku jsem se na něj tvářil velice nevraživě.
V: Kecáš, to není pravda! Díval jsem se na ni jako na všechny ostatní. Seznámil jsem se s ní na vodě a tam jsme si spolu zazpívali. To byl náš jediný kontakt.

Jak vznikla kapela Nightwork?
J: Na národní třídě jsem jednou potkal Frantu Soukupa, který založil Nightwork se svým kamarádem Emilem Koptou. Ptal se mě, jestli ještě hraju na kytaru. Tak jsem si dojel pro svůj nástroj, chyběly mu dvě struny a začal s nimi hrát.
V: Mě oslovili později, prý jestli bych s nimi nezpíval v jedné špatné kapele... Řekl jsem si, že to bude legrace.

Hádáte se o repertoár?
J: Pořád.
V: V kapele bohužel nefunguje DYKtát. Ale je to k dobru věci.

Jak vás napadlo, že budete hrát disco funky?
J: To byl Frantův nápad, on hodně poslouchal skupinu Jamiroquai. Já jsem mě rád spíš pomalé taneční věci, ale postupem času mě funky hudba taky začala bavit, protože na koncertech je to ohromná zábava.

Přáli byste si, aby se vaše koleda Vánoční čas hrála o svátcích v rádiích?
V: Samozřejmě, že si to přejeme! Natočili jsme ji proto, abychom z ní měli tantiémy a aby naše děti nemusely do smrti pracovat, protože Vánoce - na rozdíl od nás - tu budou pořád.
J: Inspirovali jsme se filmem Jak na věc, ve kterém Hugh Grant hraje vyhořelého třicátníka, jehož otec složil vánoční koledu. Hugh sedí na kanapi, nic nedělá a každé Vánoce mu přijdou ohromné tantiémy. Tak jsme si řekli, že pro ty naše děti musíme také něco udělat.

Existuje téma, o němž byste nežertovali?
J: My jsme se dostali do zvláštní situace: natočili jsme videoklipy, které nám přinesly tuhle nálepku, ale my neděláme humor záměrně. Vždy nás nějaké téma osloví a pak se nám to nějak vymkne z rukou.
V: Dělat humor umějí lidi na Nově, my to neumíme.

Jak vás vlastně napadlo nazpívat cover verzi Včelky Máji?
V: Včelka Mája vznikla náhodou na nejhorším koncertě, jaký jsme kdy měli. Hráli jsme na nějaké šílené akci a já tam začal do hudby zpívat: bam, bam, bam... Kuba se přidal s textem Včelky Máji a výsledek se nám zalíbil.
J: Ke Karlu Gottovi máme velmi vřelý vztah, protože je to obrovský profík.

"Po tátovi jsem zdědil jen špěky na břiše," říká váš kolega z kapely František Soukup. Jaký je skladatel?
J: Naučil mě jednu vzácnou věc: nikdy nebýt spokojený. Člověk k tomu inklinuje. Pořád máte pocit, že jste v něčem nejlepší na světě. Ale Franta má sklony do včeho pořád šťourat a všechno předělávat, dokud to skutečně není dobré. Bez něj by kapela Nightwork neexistovala.
V: Franta má trpělivost dotahovat nápady do konce.

Máte rádi menšiny?
V: Stejně jako většiny.

Proč se v klipu Globální oteplování nelíbá František Soukup s Janem Maxiánem?
V: Kdo jiný by mohl hrát katolického kněze než Žid Maxián?
J: Hlavní důvod byl ten, že jsem se chtěl líbat s Vojtou. Se Soukupem a s Maxiánem se mi moc nechtělo.

Jaké to je - líbat muže?
J: Už jsem někde říkal, že Vojta chutná po oříšcích. A když zavřete oči, je to stejné, jako když líbáte ženu.
V: Pro mě to není žádná novinka, protože už asi pět let se dvakrát do měsíce líbám v představení Homo 06 v Rubínu se s polužákem z DAMU.

Je herectví povoláním pro muže?
J: Ve starověku to bylo povolání jenom pro muže. Často je i fyzicky namáhavé. To jen někteří herci se trápí tím, že se cítí jako kašpaři, když se převlékají za někoho jiného. Tak ať tu profesi nedělají, když při ní tak trpí!
V: Vezměte si Jeana Maraise, který byl sice gay, ale přitom ve své době představoval idol mužnosti.

Opravdu je tak nepříjemné před kamerou líbat krásné holky, jako je Veronika Kubařová nebo Lenka Vlasáková, a ještě za to dostat zaplaceno?
V: Mně to nikdy nepříjemné nepřišlo. Možná jsem měl štěstí na partnerky. Není pravda, že herci neradi točí milostné scény. Třeba od Oldy Kaisera vím, že se na ně těší.
J: Mně se už párkrát stalo, že jsem milostnou scénu hrál hned první natáčecí den. Nevím, proč si to tak režiséři plánují. Snazší by to bylo točit spíš v průběhu natáčení, když se herci už trochu poznají.

Vojto, čím si vysvětlujete, že jste tak dlouho čekal na svou první filmovou roli?
V: Nikdy jsem neobcházel konkurzy a na nabídky jsem neměl štěstí. Asi nejsem takový herec... Sám se cítím svobodnější v muzice. Až teď mi režisér Jiří Vejdělek nabídl zajímavou roli a já ji přijal.

Bylo výhodou hrát ve filmu Ženy v pokušení s kamarádem Jiřím Macháčkem?
V: Věřím, že když hraju s lidmi, které znám, jsou i moje herecké výkony lepší. Víme, co od sebe můžeme čekat. Jirku jsem poprvé zaznamenal v Samotářích, až později jsem ho poznal jako muzikanta. Několikrát jsem byl na koncertě jeho kapely Mig 21 a teď s ním slavím každý rok narozeniny v Karlových Varech, protože tam se seznamuje snadno, nejen s Jirkou.

Vaše postava se tam zamiluje do mámy své přítelkyně. Líbí se vám starší ženy?
V: Ano.
J: Tohle nemáš po tátovi
V: To opravdu nemám po tátovi. Teď mám jedinou mladší přítelkyni ve svém životě, ale s ní jsem zase nejdéle.

Jakube, není vaším osudem hrát v seriálech muzikanty?
J: Asi ano. Ale jinak by mě možná vůbec neoslovili, takže můžu být rád. Původně jsem měl v seriálu Vyprávěj statovat jen čtyři natáčecí dny. Nakonec jsem tal ale chodil posedět vždycky, když se tam objevila kapela. Dohromady jsem tak řekl asi dvě věty.

Vojta prozradil, že se k herectví dostal náhodou, chtěl být muzikant. Jakube, chtěl jste být herec?
J: Vůbec ne. Jako kluk jsem si myslel, že poruším pravidla a že to bude všem příbuzným líto, když nebudu herec. Do divadla jsem chodil, protože tam hráli naši, ale vůbec mě nezajímalo. Když jsem nevěděl, co se mnou bude. podal jsem si přihlášku na DAMU.

Co vás v herectví naučila máma, herečka Dana Batulková?
J: Od začátku mi spolu s otcem říkala, ať to nedělám. Ona je na mě hrozně hodná, protože mě pochválí, i když můj výkon není úplně ideální. Razí teorii, že si na všechno stejně musím přijít sám.

Vojto, nezávidíte Jakubovi, že kdyby chtěl, může si založit rodinnou hereckou společnost?
V: Nespatřuju v tom žádnou výhodu, protože mít rodinu plnou herců je spíš k zbláznění. Naštěstí má Jakub všechny rodinné příslušníky natolik rozumné, že se nemusí bát, že by chtěli založit rodinnou hereckou společnost.

Hrajete v lyrikálu Kudykam a v antimuzikálu Pornohvězdy. Proč se jejich tvůrci tak distancují od muzikálu?
J: Protože je v Česku nikdo neumí udělat pořádně.
V: Tady žádný muzikál není, všechno se to jen tváří jako muzikál. Byl jsem v Divadle Broadway na Kleopatře a po půlce jsem brečel, jak je něco takového vůbec možné.

Proč tolik pracujete?
V: Měl jsem z toho zdravotní problémy, už jsem trochu ubral. Snažím se vybírat si, abych se z toho nezbláznil.

Kdy jste se naposledy opili?
V: Včera jsme měli okno v rámci defenestrace. Po protestní akci před pražským magistrátem jsme zašli do hospody.
J: Pařím rád, ale už nějak blbě odbourávám alkohol. Nemůžu se moc opíjet, když druhý den něco mám. K alkoholu mám velice kladný vztah po dědovi. Nepiju víno ani pivo, ale slivovičku si dám rád... Můj kamarád Petr Kolečko vymyslel, že držím ramadán, když si jednou za čas ordinuju alkoholový půst.

Za co jste manifestovali?
J: Pražský magistrát má za sebou v poslední době hodně korupčních skandálů, ale tváří se, že je všechno v pořádku. Chtěli jsme na to upozornit. Bylo to, jako když hodíte kamínek do opravdu velkého jezera, na hladině se to jen mírně zavlnilo. Ale třeba se o to začnou lidi víc zajímat.

Jezdíte autem nebo tramvají?
J: Nemám řidičák, takže je to jasné.
V: Ale jezdíš autem! Málokdo ví, že Jakub je mistr světa v jízdě taxíkem. On je schopen i přes ulici jet taxíkem a všechny taxislužby v Praze už dávno oslovil, že pro ně udělá cokoli, když ho nechají jezdit zadarmo. Sám po Praze radši chodím pěšky.. Pořídil jsem si kabriolet, ale ten mám jen na výlety mimo Prahu. Líbí se mi, když v Dánsku stát přispívá na benzin řidičům, kteří vozí sousedy do práce. Dopravní situace v Praze je otřesná a ve většině aut sedí osamocení řidiči.

Kdo z vás je větší sportovec?
J: Vojta je lepší fotbalista.
V: Máme to rozdělené. Mně se nechce bránit, Kubovi zase útočit.
J: Protože se bojím, že bych dal gól!

"Myslím, že Jakub mi už zůstane na celý život," řekl v jednom rozhovoru Vojta. Jakube, dovedete si předstait, že s Vojtěchem prožijete celý život?
J: To si dokážu představit. Vždyť se na něj podívejte, kdo by s ním nechtěl strávit život?!

Glanc
Glanc
Glanc
Glanc
Text: Milan Ležák ml.
Foto: Lucie Robinson
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Annie* Annie* | Web | 19. března 2010 v 16:41 | Reagovat

Ty dva sou nejlepší :D

2 jozef jozef | E-mail | Web | 8. července 2010 v 20:12 | Reagovat

diky tomuto nazoru jsem nežadouci osoba a proto odchazim zteto krasne republiky děkuji

3 Zdenička Zdenička | 31. srpna 2010 v 11:33 | Reagovat

Vždyť se na něj podívejte, kdo by s ním nechtěl strávit život?! .. // No ne asi:D :-x

4 Niki Niki | 14. srpna 2011 v 21:26 | Reagovat

miluju je oba, ale Vojtu víc!!

5 Andy Andy | 18. prosince 2012 v 13:15 | Reagovat

Najlepší :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama




admin DianaDufkova@seznam.cz | allstars.cz
činnost vykonávána za pomoci 49 přívrženců
web design: admin, foto z časopisu Xantypa (červen 2011), Jiří Turek
založeno [2] 2010



Koncept-magazín, Interaktivní magazín o současné kultuře a umění určený pro tablety